Johnny Christ odpovídal na otázky Full Metal Jackie. V rozhovoru se můžete dočíst o věcech spojených s albem Waking The Fallen: Resurrected, o nové muzice a dalším…

Johnny, znovuvydání výročního alba (WTF:Resurrected) je jako cesta do minulosti. Na které věci sis vzpomněl, když jste dávali dohromady tohle CD/DVD?

JC: Tyjo, bylo toho fakt hodně. Je pravda, že toho člověk časem hodně zapomene. Ale vzpomínam si třeba, jak jsme na Warped Tour stály u dodávky a rozdávali naše CD. Měli jsme dvou písničkové EP, které jsme rozdávali zdarma, abychom se trochu zviditelnili. Stejné to bylo s „Waking the Fallen“, když jsme rozdávali CD a podobný věci. Od tý doby se toho hodně změnilo.

Vydání výroční edice alba je skvělou příležitostí, jak udělat něco zvláštního pro fanoušky. Které speciální edice alb jiných kapel jsou tvými oblíbenými a inspirovali vás nějak pro WTF:Resurrected?

Obvykle neposlouchám speciální edice jednotlivých alb, ale inspirací pro nás byly například věci od Iron Maiden, kteří pár takovýhle věcí vydali. Takže inspirací bylo, že jsme přidali pár věcí, ale rozhodně jsme nechtěli nic remasterovat.

Waking the Fallen byla nahrávka, kterou jsme udělali kdysi s rozpočtem, jaký jsme měli. Rozumíte, dělali jsme to pro tu dobu a účel to splnilo. Teď o ty roky později jsme nechtěli do původního díla zasahovat, nechtěli jsme nic remasterovat a měnit. Přidali jsme k původnímu CD pár věcí navíc jako např. dema, ze kterých pak vznikly písničky na WTF. Ovšem můžete tam slyšet i části, které pak uslyšíte v jiné písničce. V té době jsme prostě psali jako diví a až poté jsme si sedli a poslechli si to. Začali jsme brát jednotlivé části těchto songů a z nich udělali písničky na WTF. Dokonce jsou zde i riffy, které jsme na WTF nepoužili, ale slyšet je můžete na CD City of Evil. Divočina.

Bylo těžké prohlížet staré záběry pro DVD část Waking the Fallen: Resurrected, kde byl The Rev?

JC: Bylo. Víte, to byla jiná doba, byla to zábava sledovat sebe takhle zpětně a samozřejmě, že pokaždé, když vidíme něco, kde je Jimmy, tak je to těžké. Ale postupem času se to malinko lepší. Pomalu, ale přece, pro nás věci začínají být jednodušší. Každý, kdo ztratil někoho blízkého, ví, jak to probíhá. Časem ale zjistíte, že je lepší oslavovat život toho, koho ztratíte, než abyste do konce života truchlili. Celkově vzato je to fajn vidět Reva celého v černém, s make-upem na tváři, protože vám to připomene časy, kdy jsme všichni nosili make-up, černé oblečení a snažili se tvářit strašně vážně. To se od té doby taky změnilo a je sranda se takhle ohlédnout zpět.

Ovlivní ohlédnutí na vaše starší nahrávky nějak hudební směr „nových“ Avenged Sevenfold?
Je to možné. Když se podíváme zpátky, tak je zde hodně věcí, které milujeme, ať už na Waking the Fallen, či jiných starších nahrávkách. Stále máme ještě čas a teprve nedávno jsme začali diskutovat o tom, co očekáváme od další nahrávky. Nikdy nevíte, s čím nakonec přijdete. Budete sedět s ostatníma a řikat „Pamatujete si na styl týhle a týhle části, poďme zkusit něco podobnýho znova“. Již jsme to takhle udělali, nikdy prostě nevíte.

Johnny, jak dlouho po vydání alba začnete přemýšlet o nové muzice a co je obvykle prvním impulsem, který vás přiměje k zaznamenávání nápadů?

JC: Poté, co vyjde nové album, tak s ním vyjedeme na tourné, které trvá tak 2 roky. Během té doby nějak nemáme čas začít o něčem přemýšlet. Poté, co skončí tour, tak se vrátíme domů a několik měsíců si dáme pauzu. Až potom začneme probírat, co a jak. Vždy si chceme být jisti tím, že vytvoříme něco, na co budeme hrdí. Pokud bysme se prostě sešli a zkusili něco dát dohromady, tak z toho bude akorát zklamání.

Vždycky se snažíme si sednout, dát si pár drinků a nadhodit pár songů, které ostatní třeba neznají, a zkusíte navrhnout udělat něco podobného. Inspirace může přijít odkudkoliv, třeba od hip-hopu, R&B nebo Mr. Bungle. Poté co to „nasajeme“ to zkusíme udělat po svém, prostřednictvím naší kreativity. Každopádně potřebujeme trochu volno, abychom si byli jisti, že jsme v té pravé fázi napsat to, co budeme považovat za skvělé.
Když jste na tour, která stránka, krom té hudební, je v tvém životě jako hudebníka ta nejdůležitější?
JC: Asi ten fakt, že jsem tam se svými přáteli. Zní to otřepaně, ale je to tak. Jsem tam se svýma nejlepšíma kámošema, pijeme a užíváme si společně po koncertech. Jsme prostě rádi, že můžeme společně cestovat kolem světa. Tahle část, ať to zní kýčovitě nebo ne, je pravděpodobně hned za muzikou.

Zdroj: http://www.avengedsevenfoldnews.com/2014/08/full-metal-jackie-interview-johnny.html

Datum: 8.10.2014